Potřebuje Znojmo další hypermarket?

0. 11. 2013 v 00:00, Bc. Jakub Krainer

Devadesátá léta se chýlila ke konci, dva nesmiřitelní odpůrci se právě domluvili na opoziční smlouvě, já směřoval jako malý žáček na osmileté gymnázium a ve Znojmě otevřel první Kaufland. 

V místech, kde se dnes rozléhá městská plovárna Louka a nové panelové domy ulic Aninská a za Plovárnou, bylo vřesoviště a pustina. Běhali jsme tam zprvu za balonem, později za děvčaty, chvíli tam přežíval bezdomovec. A na samotném rohu nejblíže civilizaci se nacházela budka – Potraviny Nečesal. Pan Nečesal nám byl po léta blízkým zdrojem čerstvého pečiva, mléka, zeleniny, všeho co člověk nutně potřebuje. Ceny měl sice o málo vyšší, než německý obr, ale zase jste nemuseli stát pokladní frontu a kvůli pěti položkám nachodit pět kilometrů. 

Táta se v té době po vzoru protestantů snažil veškerý výdělek z podnikání investovat zpátky do firmy a já tak zůstával nejchudším dítětem v každém kolektivu. Žili jsme velmi skromně. Hodila se nám každá sleva. Přesto mi rodiče vysvětlovali, jak důležité je nakupovat trochu dražší zboží u místního prodejce. A tak jsme hrdě podporovali kolegu – drobného živnostníka a nakupovali výhradně u něj. Jednou jsem si opět s míčem v podpaží vyrazil pro mentosky, ale v budce toho dne nikdo nebyl. Po čase zmizela i budka. Ani peníze z mého kapesného pana Nečesala v branži neudržely.

Dnes už jsem trochu větší, snad i rozumnější a konečně plně chápu, co se mi rodiče snažili říct. Nemusíme nakupovat u lokálních maloprodejců. Máme svobodu. Můžeme si ve větší prodejně vybrat zboží levnější nebo jít na internet a vybrat zboží ještě levnější. Jenže svoboda rovná se odpovědnost. A každý krok má své následky. Kromě těch pozitivních většinou také nějaké negativní. V našem případě sice ušetříme, a v chudém regionu jsou i malé ušetřené částky velkou výhrou, ale také roztáčíme kolo neštěstí. V prvním kroku připravujeme o práci své nejbližší druhy – občany Znojma. Město skomírá a zavírá jedna maloprodejna za druhou. Nezaměstnanost roste skokově. Končí nejen živnostníci, ale i jejich zaměstnanci. V druhém kroku chudne nejen Znojmo, ale i Česká republika. Zmíněný Kaufland, i radnicí vítaný Lidl jsou německé korporace a zisk nezůstává v ČR, nýbrž putuje přes Šumavu zpátky ke svým pánům. Pro představu o jak výnosný byznys se jedná, nabízím následující čísla: V loňském roce, v čase krize, vzrostly obchodnímu řetězci Kaufland tržby o osm procent na 45,37 miliardy korun. Čistý zisk po odečtení nákladů a daní je – tadaaa – 2,2 miliardy korun. Pro představu město Znojmo hospodaří s částkou asi třikrát nižší. Nuže a tento zisk připadne celý majiteli. Když podělíme čísla pro Českou republiku stovkou (počet prodejen na našem území), dostaneme přibližnou představu o hospodaření Kauflandu ve Znojmě. Ve dvou prodejnách utratíme ročně zhruba necelou miliardu korun. Tedy částku vyšší, než s jakou hospodaří celé město Znojmo. Opakuji – celý rozpočet města necháváme každoročně ve dvou provozech Kauflandu. Přičtěte si prodejny Lidlu, Penny, Hypernovy.

Utrácíme každý rok neuvěřitelné množství peněz. Je jen otázka, komu je dáme. A tady se vracím k negativním dopadům velkých obchodních řetězců. Pokusím se to napsat tak, aby tomu představitelé ČSSD na radnici porozuměli: Zaprvé tímto rozhodnutím berete lidem na Znojemsku důstojnou práci a vlastní obživu. Pár nebohých pokladních bilanci nevyrovná. Zadruhé vyvádíte peníze z už tak chudého regionu. Zatřetí se nesmyslně zbavujete další cenné městské plochy, která by měla být využita ve prospěch znojemských občanů, nikoliv ve prospěch zahraničního kapitálu. Začtvrté jste slabí a máte krátkou paměť. Slabí proto, že prostě podléháte tlaku řetězce. Krátkou paměť proto, že stejně agresivně a problémově postupoval Lidl už při své první akvizici ve Znojmě. V prosinci 2006 mu k prodejně na ulici Přímětická pomohl městský odbor rozvoje. U vlády tehdy byla vámi tolik kritizovaná ODS. Dnes úspěšně kráčíte v jejích stopách.