Proč ve Znojmě nefunguje doprava

15. 9. 2014 v 17:35,

Mám na mysli samozřejmě všeobecnou dopravu s veškerými dopravními prostředky. Prapříčina spočívá v tom, že jsme se prozvonili od občanské společnosti k politické společnosti. Na vysvětlenou.

Občanská společnost vznikla po roce 1848, fungovala s nízkými daněmi (10%), svobodným trhem nedeformovaným subvencemi, dotacemi, minimální státní investiční aktivitou s nepatrnou korupcí, z toho plyne s relativně bohatým obyvatelstvem, úměrně panující produktivitě práce. Takovéto poměry  vyzdvihovaly lidi s nejvyšším intelektuálním potenciálem, kteří ovlivňovali rozvoj města. Konec tohoto uspořádání byl rok 1938. To bohužel znamenalo konec úspěšného rozvoje města. 

   Politická společnost je vedena politiky, což je činnost, kterou může vykonávat kde jaký omezenec, viz dvacáté století, ten stav se s miléniem moc nezměnil.  Problémy  se zaměstnaností, dopravou,  parkováním, bydlením,   které trápí zchudlé občany platící daně,  se pana starosty a zástupců s jejich platy přímo netýkají, jen přes zdi radnice, které jsou docela tlusté. 

Dne 20. května 2014 pořádala radnice jakousi skromnou anketu, o tom, co považují občané za největší problém. Ukázalo se, že je to doprava, když chybí dobudování obchvatu. 

  Teď k věcem technickým. Za dobu trvání města byly zpracovány v principu čtyři územní plány zabývající se rozvojem města. Město leží mezi dvěma údolími a převažující doprava se děje severojižním směrem, dá se říct, od Prahy do Vídně. Prapůvodně přes Horní a Dolní náměstí. V roce 1761 si město Znojmo na vlastní náklady vybudovalo vůbec první "objízdnou silnici" na Moravě (v trase dnešní Čermákovy a Sokolské), aby těžké formanské povozy nerušily statiku domů, sklepů i spánek měšťanů. Hustota provozu, případně tvoření kolon, jako podnět zde rozhodně nehrály takovou roli. V souvislosti s výstavbou železnice byl v letech 1870/1871 vypracován první komplexní a zároveň nejkvalitnější územní plán města stanovující limity jeho nové zástavby od Vídeňské třídy přes nový hřbitov na Suchohrdelské až po Soudní vrch. Na něj v roce 1926 navázal "První náčrt upravovacího plánu královského města Znojma" s druhým obchvatem podél trasy železnice (Riegerova třída – Růženy Svobodové). V roce 1955 zpracoval architekt Fuchs docela geniální územní plán, ve kterém vytvořil trasu dnes připravovaného třetího obchvatu s rozvojovým územím vedle nové nemocnice – sídlištěm Křivánky. K nemocnici a novému území s rodinnými domy se přijíždělo mimoúrovňovým podjezdem přibližně v místech dnešní lávky pro pěší. Všechny důležité křižovatky byly řešeny kruhovými objezdy. To bylo v dobách, kdy automobilismus byl stále ještě téměř v plenkách.   

Řešení zlepšil architekt Šubrt, asi v roce 1970, když pochopil, že Znojmo potřebuje další most přes Dyji za Dobšicemi. Tím dal třetímu obchvatu téměř konečnou podobu. Křivánky a novou nemocnici napojuje mostem přes údolí Lesky v prodloužení ulice  U Domoviny. 

  Z pro mě nepochopitelných důvodů byl dalším územním plánem zpracovávaným brněnskými architekty druhý obchvat vynechán asi na popud městských politiků v komunistických dobách, kdy se chodilo pěšky, jezdilo na kole nebo na motorce, auta byly na příděl pro zasloužilé. Tehdy to tak nevadilo. Jenomže poměry se změnily a propojení sever jih chybí, zvlášť když třetí obchvat, je včetně mostu za Dobšicemi za miliardu v hustých mlhách. Pokud se  v jakési prozatímní fázi, dle přiložené situace Ředitelství silnic a dálníc,   napojí na kruhový objezd dole na Suchohrdelské, bude trasa logicky pokračovat přes Družstevní a na Brněnskou a na už dnes přetížené křižovatce Brněnská Vídeňská, bude docházet k zácpám. Tuhle situaci řešila ve stávajícím územním plánu dopravní varianta "A" s novým mostem přes Dyji u kulturního domu Oblekovice s napojením na budoucí trasu obchvatu západně o Načeratického kopce. Bylo by možné jezdit po místní komunikaci v Oblekovicích, která je napojená na stávající průtah za Oblekovickým mostem. Na štěstí je tahle doplňující, ale momentálně rozhodující varianta v nově zpracovávaném dopravním řešení územního plánu zachována, s novu komunikací přes Léry, bohužel není v plánu ŘSD. Toto jakoby provizorní řešení, je ale v možnostech města, jenom je potřeba, aby to někdo na radnici pochopil trochu dřív, než se zjistí, že bude lepší pohybovat se po městě koňmo nebo na kole.

  Starosta, rada města i zastupitelstvo se musí pečlivě zabývat situací v dopravě. Zatím se jakýmikoli stavebními úpravami na komunikacích stává situace pro řidiče neúnosnou, na průtahu jako chodci, uskakujeme před jedoucími auty, což se občas někomu nepodaří – s tragickými následky, dýcháme zplodiny motorů, takže ani moc nepomáhá, když nechodíme do hospody, kde je povoleno kouřit. Město s lhostejnými politiky nemůže jen čekat na vybudování obchvatu iniciativou Ředitelství silnic a dálnic. Je potřeba alespoň zprůjezdnit místní komunikace kolem železnice a vybudovat komunikace přes Léry, nový menší most a provizorní napojení na E 59. Na štěstí je toto řešení zohledněno v právě zpracovávaném územním plánu.

   Ve Znojmě je vysoká nezaměstnanost, ale v trase obchvatu roste tráva. Nezaměstnaní na této akci pracovat nesmějí, na to jsou zákony. Kdybychom měli takové skvělé zákony ve středověku, když se stavěly hradby, dobyl by město kde jaký loupežník, který by přebrodil Dyji. 

   Ještě malá poznámka,   vše souvisí se vším. Když jsem pracoval v Německu, bylo vinobraní ve městě všem volně přístupné, pan starosta smažil placky ve stánku u radnice v bílé zástěře. Naši jakoby VIP se zavírají po 18 hodině v hradu za hradbami, které se podařilo postavit, když  nebyli žádní političtí paraziti, placení z rozpočtu.