Nový krytý bazén pro Znojmo

23. 7. 2014 v 16:36,

Poprvé jsem se zúčastnil veřejného projednávání městského projektu. Byl jsem docela nadšený z množství lidí, kteří se takto zajímají o dění ve městě. Toto mé nadšení však záhy vystřídal údiv z prezentací problému a řešení a z všeobecné diskuse, která proběhla poté.

Ano, situace současného areálu Městských Lázní není růžová. Objekt pamatuje hodně a jeho stav částečně odpovídá i ekonomické situaci provozu. Při nákladech něco málo přes 11 milionů korun generuje ztrátu, sanovanou dotací města, přes 9 milionů korun. Dle vyjádření přednášejícího tato situace trvá několik let. Jak by tedy vypadal objekt, kdyby se ta stejná částka namísto krytí finanční ztráty vracela zpět ve formě oprav, údržby a rozvoje? Ve stejné prezentaci zaznělo, že poslední velká oprava byla provedena v roce 1993. Výsledek? Bazén zcela nevyhovující potřebám druhého největšího města v Jihomoravském Kraji.

Naopak navržená řešení Arch. Buriana měla nápad a dle mého názoru i architektonickou racionalitu. Tu, ale to nebylo jeho úkolem, již neměly přednesené rozpočty. Varianta první, tedy nový bazén v lokalitě Louka, je na první pohled ekonomicky zajímavá díky synergii s venkovním koupalištěm. Nicméně na pohled druhý a třetí to již tak zajímavé není. Ano, cena objektu při osmi drahách dosahuje 232 milionů korun, ale otevírá zároveň další projekt, a to přestavbu objektu současných lázní. Výstavbou nového krytého bazénu by se totiž současná střecha dále zdvihala poryvy větru, kterých je nyní více. Vana bazénu by asi také dále protékala a úřad hygieny by dále hrozil jeho zavřením. Řešením by byla tedy dobrovolná či vynucená rekonstrukce na potřebnou druhou sportovní halu za 210 milionů korun. Celkem tedy 442 milionů korun z rozpočtu města. Se započítáním dluhové služby, protože na toto město peníze nemá, více než 600 milionů.

Současné veřejné venkovní koupaliště generuje ztrátu 4,5 milionu korun za 3,5 měsíce, to kryté 9. Sečteme-li to, dostáváme 13,5 milionu korun ročně. Jaká asi bude provozní ztráta sportovní haly? Celkem tedy provozem ztratíme nejméně 15 milionů korun ročně.

Uvažujeme-li, že objekt vydrží 20 let bez zásadních změn, budeme ročně potřebovat minimálně 45 milionů z městské kasy na jeho financování. Co si tedy nebudeme moci dovolit kromě oprav objektů samých? Bude, nebo nebude nám nedostatek těchto peněz vadit?

Můj údiv narůstal z probíhané diskuse, tedy hlavně z lehkosti s jakou diskutéři byli ochotni utratit takovéto zásadní částky bez analýz, na co nám budou peníze chybět. Nedočkáme se něčeho podobného za 15-20 let při debatě o chodnících, školách, zastávkách i koupalištích samotných? Připomínám, že si stále myslím, že město Znojmo potřebuje důstojný krytý bazén, do kterého se návštěvníci nemusí bát vstoupit a který není cíleně otevřen jen plavecké veřejnosti.

Mnou podaný dotaz tedy zněl: „Uvažovalo se o možnosti privátního financování?“ Myslím tím, „plnotučný“ podnikatelský projekt typu aquaparku s komerčním využitím s primárním záměrem generovat zisk. Myslím tím něco, co by muselo vypadat atraktivně, aby si to obstaralo klientelu. Myslím tím zařízení, které by mělo tržní vstupné a nepokřivovalo by ceny ostatních obdobných provozů. Myslím tím něco v objektu současných lázní, kam komerční prostory patří více než k Louckému klášteru. Ano, roční ztrátu 4,5 milionu z venkovního koupaliště by to nevyřešilo, ale na tu už jsme si zvykli…