Co dala Evropská unie za deset let Znojemsku?

30. 4. 2014 v 15:33, PhDr. Jiří Kacetl

K největším investičním projektům na Znojemsku posledního desetiletí, které spolufinancovala Evropská unie, patří bezesporu elektrifikace úseku bývalé Severozápadní dráhy mezi rakouským Retzem a Znojmem včetně náročné rekonstrukce nejvyššího železničního viaduktu na Moravě přes údolí řeky Dyje.

Projekt byl realizován v letech 2005-2009 s rozpočtem 1,5 miliardy korun (880 milionů poskytla EU). Přehlížený periferní kout Moravy tím získal první elektrifikovanou železniční trať a pravidelné přímé spojení moderními klimatizovanými soupravami s Vídní. Z centra Znojma se tedy do centra rakouské metropole dostanete za 85 minut, v případě zavedení rychlíků by se celkový cestovní čas srazil i na 70 minut. Nutno dodat, že nebýt tlaku několika rakouských politiků a úředníků Rakouských spolkových drah Znojmo by se z tohoto moderního spojení těšit nemohlo. Pokud se podíváme na železniční spojení Znojma s krajským městem Brnem a hlavním městem Prahou, zapláčeme. Železniční infrastruktura i vozový park patří k nejzaostalejším v republice. Na sliby modernizace trati do Jihlavy si dnes politikové ani nevzpomenou. A krajský úřad v Brně se nyní ke všemu jako by snaží ochromit i popsané vlakové spojení Znojma a Vídně. Ale to je na jinou úvahu.

Z dalších dotačních programů EU musím zajisté zmínit program územní spolupráce ČR – Rakousko, zejména jeho podporu malých projektů, které v posledních letech pomohly rozhýbat dosud zkostnatělé vztahy mezi obcemi na moravské a rakouské straně hranice. Občané vesnic podél hranice se mohou setkávat, vyměňovat si zkušenosti, stírat vzájemné předsudky z minulosti, realizovat rodinné či studijní výměny. Slušně se rozjíždí i vzájemná spolupráce v oblasti pro Znojemsko klíčové – v cestovním ruchu. Idea společného turistického regionu moravsko-rakouského Podyjí s unikátní soustavou hradů a zámků a přírodních krás je velkou výzvou do budoucnosti. Znojmo po většinu své historie přirozeně tíhlo k Vídni a dolnorakouskému prostoru. Centralismus České republiky a hejtmanské pašalíky gottwaldovského střihu nedávají jihozápadní Moravě příliš na vybranou. A proto – zaplať Pán Bůh za Evropskou unii, která myšlenku regionální územní spolupráce zcela správně povýšila nad nesmyslné kostlivce národních států a šovinismů 20. století (éra pana Klause je už doufejme za námi). Věřím, že v novém plánovacím období EU se zmíněná spolupráce dále prohloubí a pomůže odstranit syndrom periferie na obou stranách moravsko-rakouské hranice.