Dne 19. listopadu Léta Páně 1723 se ve zdech královského města Znojma odehrála dosud nevídaná událost. K poctě císaře Karla VI. a zejména jeho chotě Alžběty Kristýny coby čerstvě korunovaných krále a královny Čech, vracejících se z Prahy do Vídně, se na Horním náměstí odehrála velkolepá barokní gratulační serenáda nazvaná Svornost planet / La Concordia de´pianeti.
Karel VI. Habsburský, syn císaře Leopolda I. „Turkobijce“, převzal otěže vlády nad naší podunajskou říší po předčasné smrti svého bratra Josefa I. roku 1711, v nelehkých časech zdlouhavé války o dědictví španělské, ve které byl právě Karel jedním ze dvou hlavních uchazečů o španělský trůn. Ještě v době války, roku 1708, se v Barceloně oženil s Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou. Z války, ukončené roku 1713, vyšla Karlova říše sice navenek posílena o vzdálená teritoria jako Milánsko s Mantovou, Neapolsko se Sicílií či Jižní Nizozemí (Belgii), hospodářsky však byla značně vyčerpána. Korunovace v Praze, spojená s nákladnými oslavami, proto byla odkládána. Teprve deset let od uzavření míru přišel vhodný čas.
Korunovační jízda z Vídně do zemí Koruny české byla vedena po staré „královské cestě“ (via regia), přes jihozápadní Moravu (Znojmo, Moravské Budějovice, Brtnici a Jihlavu) a dále do Čech (Německý Brod, Čáslav atd.). Rakousko-moravskou hranici panovnický průvod překročil u Chvalovic dne 21. června 1723. Ve Znojmě, prvním městě na území markrabství, byl Karel VI. slavnostně uvítán coby zeměpán Moravy. Panovnický pár, v doprovodu svých malých dvou dcer, 6leté Marie Terezie (budoucí panovnice) a 5leté Marie Anny, se však tehdy ve Znojmě zdržel pouze jednu noc. Samotný akt korunování „Karla II.“ českým králem (prvním toho jména byl pochopitelně Karel IV. Lucemburský) se na Pražském hradě odehrál 5. září 1723. V případě tehdy čerstvě těhotné císařovny a královny Alžběty Kristýny došlo na korunovaci o tři dny později. Na zpáteční cestu z Prahy do Vídně se císařský dvůr vydal až 6. listopadu a příliš nespěchal. Ve Znojmě byl uvítán až 18. listopadu. A tentokrát se nejednalo o pouhé přenocování. Znojmo mělo zažít oslavu císařovniných jmenin – u příležitosti svátku sv. Alžběty Uherské/Durynské.
Přípravy ve Znojmě probíhaly již od poloviny října pod taktovkou znojemského krajského hejtmana Karla Josefa Radiuta de Souches, znojemského purkmistra Filipa Josefa Augenhoffera a louckého opata Vincence Wallnera. Radniční věž, radnice a důležité domy ve městě byly slavnostně nasvětleny, všechny ulice a domy nazdobeny. „Císařský kvartýr“ (ubytování) byl již od červnové zastávky zřízen ve čtyřech měšťanských a šlechtických domech jihozápadní fronty Horního náměstí (dnes čp. 7 až 10), které byly mezi sebou vzájemně propojeny probouráním průchodů. Před okny těchto domů mělo být sehráno hudební představení. Přípravu opery, „serenaty“, dostali na starost dvorní skladatel Antonio Caldara, divadelní „režisér“ Pio Savojský a dvorní divadelní správce z Vídně Johann Wolfgang Heimerl. Jako jeviště měly posloužit dva veliké triumfální vozy, které byly speciálně pro tento účel vyrobeny ve dvoře protějšího domu louckého opata na Horním náměstí (dnes čp. 138, „U císaře Zikmunda“).
Sváteční den 19. listopadu 1723 ve Znojmě patřil zcela české královně a římské císařovně Alžbětě Kristýně. Ráno v prostorách Starhemberského paláce, tehdy c. k. solního úřadu (dnes čp. 9), probíhaly slavnostní audience a gratulace. Všichni hosté při svých blahopřáních pamatovali na císařovnin požehnaný stav a přáli jí narození zdravého mužského dědice. Jak bylo již řečeno, panovnický pár byl dosud požehnán pouze dvěma dcerami; prvorozený syn Leopold Jan totiž v roce 1716 v půl roce života zemřel. Za oslavenkyni byla dopoledne sloužena děkovná bohoslužba v dominikánském klášterním kostele sv. Kříže na Dolní České ulici, kterou celebroval loucký opat Vincenc Wallner. Oběd proběhl opět v paláci na Horním náměstí. Dlouho připravovaná serenáda Svornost planet na počest Alžběty Kristýny započala krátce po setmění, po 17. hodině. Horní náměstí bylo zaplněno do posledního místa, z nasvícené kašny se sochou sv. Václava vytékalo z jedné strany červené, z druhé strany bílé víno, divákům byl rozdáván čerstvě napečený chléb. Do zlatova a stříbrna vyzdobené triumfální vozy s hudebníky, tažené celkem 16 vyšňořenými koňmi, přijely z uvedeného domu louckého opata zadním výjezdem do Veselé ulice a odtud (dnešní Vlkovou ulicí) na náměstí. Celkem účinkujících bylo 144 osob!
Takový hudební a divadelní spektákl, navíc za přítomnosti panovnického páru, Znojmo ještě nezažilo. A je smutnou skutečností, že se na tuto událost v pozdějších desetiletích a staletích, zejména v ovzduší „odrakoušťování“ Znojma po roce 1918, téměř zapomnělo.
O to více musíme vyzdvihnout úsilí všech protagonistů letošního Hudebního festivalu Znojmo! V podání Czech Ensemble Baroque a věhlasných pěveckých hvězd Adama Plachetky, Andrease Scholla, Dagmar Šaškové, Hany Blažíkové, Jaroslava Březiny, Valera Sabaduse a Franka Klisovice byla k 300. výročí připravena Harmonie planet, velkolepá repríza popisované znojemské serenády pro císařovnu a královnu Alžbětu Kristýnu. Byla to pro Znojmo kulturní událost tohoto roku a možná i celého desetiletí! Poděkování směřuje především prezidentovi festivalu Jiřímu Ludvíkovi, dirigentu Romanu Válkovi a režisérovi Tomáši Ondřeji Pilařovi. Kdo jste představení zhlédli, jistě potvrdíte, že to byl naprosto fenomenální sluchový i vizuální zážitek. Závěrem bych se moc rád připojil k výzvě o podporu. Aby byla Harmonie planet uchována i pro budoucí generace, prosíme všechny milovníky kultury a Znojma o příspěvek: https://www.donio.cz/harmonieplanet.
Moc děkujeme!
