Logi(sti)cká šance pro Znojmo

8. 3. 2014 v 20:26, Přemysl Karpíšek

Mnohokrát čteme či slyšíme v různých médiích, ať již v novinách ,internetu či televizi o záporném vlivu dopravy, zejména té kamionové na nás všechny, aniž bychom si uvědomili jak moc jsme na tomto odvětví v současnosti závislí a jak každému z nás zasahuje do života.

Žijeme ve městě s dlouhodobou vysokou nezaměstnaností, prakticky jednou z nejvyšších v ČR. Zároveň je naše město přirozenou spojnicí Prahy a Vídně, druhým největším městem jižní Moravy, městem v bezprostřední blízkosti hranic u jednoho z hlavních hraničních přechodů s Rakouskem jak na cestě od Prahy tak i od Brna (zde pomineme kvalitu cesty od Pohořelic, ta není námětem tohoto článku).

Bohužel do dneška se nám tuto „devizu“ v podobě zeměpisné polohy nepodařilo pořádně uchopit a skloubit onu „nenáviděnou“ dopravu se vzrůstem hospodářství v našem ne příliš hospodářsky rozvinutém regionu a ruku v ruce s tím se snížením nezaměstnanosti . 

Ano, v širokém okolí Znojma, snad až po Pohořelice, které sice leží u rychlostní silnice I/52 Brno-Mikulov a mohly by nám být v ledasčem vzorem, zatímco se staly spíše konkurencí nerostou ani logistické (skladovací) prostory ani výrobní kapacity. V mnoha příhraničních městech jsou tyto areály přirozené, neboť se ostatním výrobcům či obchodníkům přímo naskýtá blízké napojení na zahraniční obchodní síť.

Do karet by tomuto odvětví ve Znojmě mohla nahrávat i nedávno zrekonstruovaná trať do Šatova a dále do Vídně s možností využití kombinované dopravy formou překladiště resp. skladování a kompletace zásilek. Na tento krok logicky navazuje jednodušší pozice výrobců, kterým by vzniklo logisticko-skladovací zázemí, tudíž vyřešení jednoho kroku výrobně-logistického procesu.

Zatím však všichni  lamentují na tranzitující kamiony, ze kterých nemá město žádný užitek (zde doufejme, že tato situace bude v budoucnu řádně vyřešena obchvatem). Mezitím ale rostou převážně ve spodní části města jako houby po dešti supermarkety a hypermarkety,  aniž bychom tyto plochy využili účelněji, např. na již zmíněné výrobní, či logisticko-skladovací kapacity. Potom se podivujeme, proč střed města vymírá a denně jsme svědky a účastníky novodobé migrace nakupujících z horní do spodní části města a hlavní tahy jsou ucpané stovkami osobních automobilů. 

Ptám se proto, nestojí toto minimálně za zvážení?